Měsíc v bílejch spodničkách,
jak koráb s plachtama
do dálek se vydává.
Jsi sama?
V nocích stříbrnejch kolejí,
ztichlejch pod tíhou vlaku tmy.
Svý si jdou, to se rozumí.
Obruče kolem světa zrcadlej sny.
Proti proudu, však víš,
posíláš svý telegrafní zprávy,
snad jednou i ty uslyšíš...
Žádné komentáře:
Okomentovat