25. června 2010 v 3:56 | kriza
Zdál se mi včera sen,
že špitaly si stíny,
jak srdce se mi zamotalo do lan pavučiny
a nebem kráčely dávný splíny.
Tma usedala za komíny,
zas chcípnul další den,
Snad bude to jiný,
než tehdy na sklonku zimy,
ledem oči obrostly mi.
Ještě jeden z kola ven,
že dělám skopičiny,
tak sečti moje viny.
Jsem kdo jsem,už nebude to jiný.
Fotila Atyiya
Matlala já
Žádné komentáře:
Okomentovat