sobota 12. října 2013

Řekni deset věcí...

Je tu někdo, kdo po mně chce, abych o sobě řekla deset  + deset věcí. Je to součást jistýho řetězovýho postižení, který se žene internetem, dost divně se jmenuje a taky se u něj často objevuje slovo TAG, který znám jen ve smyslu krátkýho ohyzdnýho znamení vyvedenýho sprejerem na omítce. Nic takovýho dělat nehodlám, ale dobře, na ty otázky vám odpovím, ať máte nad čím přemýšlet, stejně to tu naštěstí nikdo nečte.



Řekni o sobě 10 věcí
1. pracuju s rentgenem, konkrétně dělám RTG difrakci, což je dobrý třeba k tomu, když chce chemik vědět, jestli umíchal to, co si myslí že umíchal

2. baví mě práce s papírem, látkami, korálky, drátem a čímkoli, co mi přijde pod ruku

3. učím se tančit perský tanec, což je foklorní iránský tanec a taky předchůdce baletu, dost mě baví šít si k tomu kostýmy, které se podobají odívání gotické dvorské kultury

4. začala jsem cvičit jógu, fakt to bolí

5. občas zajdu na nějakou tu šifrovačku (pro představu: 20h, 25km, noc, zima a papír, do kterýho už 4 hodiny bezradně čumíte, než přijdete na to, že první myšlenka byla správně, jen schopnost dotáhnout ji do konce selhala), s sebou si většinou napeču masový štrúdl z pivního těsta s karamelizovanou cibulkou a do termosky vezmu horký džus s trochou vodky a skořice

6. Každý večer se u nás doma vaří oběd na další den, protože je to o dost levnější a taky lepší než chodit do jídelny

7. proto nemám čas většinou nikdy a na nic, nevedu televizi ani fakelook a telefon většinou někde leží zahozený a vybitý

8. žádosti o schůzku mi posílejte písemně alespoň s měsíčním předstihem, díky systému "kdo dřív přijde ten dřív bere" máte šanci že vás nepřebije zajímavější akce u sousedů

9. nesnáším závislé lidi, např. kuřáky, co mi hulí do ksichtu na zastávkách, ožraly, blbouny co neustále rejdí po displeji telefonu (téměř celá dnešní generace pubošů), lidi co se musí nahodit kafem, aby mohli začít pracovat (+ kafe mi děsně páchne), taky lidi co večer co večer prostě MUSEJ zapnout tu debilní televizi, lidi co hrotěj svoje hadry, odbarvený vlasy a tuny šminek a myslej si, že jim to pomůže necejtit se tak uboze...zkrátka 99% populace, co potkáte ráno cestou do práce

10. dlouho už se neudržím a jedné ze slečen řeknu, že jí jsou skrze ty legíny vidět spodky (aspoň já bych to ocenila, kdybych chodila po městě jako idiot...)

Odpověz na otázky
1. Jak by ses charakterizovala třemi slovy?
Krize/a je šíííílená

2. Co na sobě považuješ za krásné?  
Všechno, shazovat se nemá smysl, navíc já jsem stále nejkrásnější. A ne neuráží mě to.

3. Existuje něco, čím ostatní dokážeš spolehlivě vytočit?
Nedělám, co oni by rádi. Jo, občas si natluču ústa, ale po svém!

4. Jsi pověrčivá, popř. dodržuješ nějaké rituály?
Už si radši nic nepřeju, vím, že by se to splnilo, snad jen to zdraví. Nevěřím na náhodu, spoléhám na ni. Taky se mi občas zdají sny, co se pak splní - a ne nedá se to nijak využít.

5. Za co jsi se naposledy pochválila?
Já se chválím neustále, takže už to ani nepočítám.

6. Co je tvoje první myšlenka, když se ráno probudíš?
Zahýbej nejdřív prstem, zbytek už půjde sám...

7. Jaké je tvé vysněné místo, které bys chtěla navštívit? Popř. kde jsi byla a zanechalo v tobě hluboký dojem?
Město Bonifacio na Korsice, dále hodně oblibuju přírodní rezervaci SOOS s bahenními sopkami (poblíž Mariánských Lázní) a hodně do sebe mají hřebeny Krkonoš jakož i jiných pohoří...

8. Čím jsi chtěla být jako malá?
Já chtěla být hlavně malá.

9.  Zpíváš si ve sprše?
Ve sprše si nezpívám, většinou tam usilovně přemýšlím, tam mi to jde nejlépe. Zpívám si ale ráda při práci, nejčastěji při mytí nádobí a žehlení, hned to jde lépe od ruky.

10. Jaká je tvoje oblíbená hudba? Přidej video nebo odkaz.
Poslouchám kde co, momentálně alikvotní zpěvy, což asi dost lidí vyděsí. No co, čučte na drát a divte se, skupina Huun Huur Tu:


 

Kdyby v této potvornosti fakt chtěl někdo pokračovat, tak se přihlaste, já vám nějaké ty zákeřné otázky vymyslím. Ale nutit do toho nikoho nebudu.

2 komentáře:

  1. Jsem hluboce vděčná, že někdo na mou výzvu zareagoval - a jsi první, takže o tom, že by to bylo pozdě nemůže být ani řeč. Navíc, já jsem k takovému tagu taky přišla jako slepý k houslím (mimochodem, postižení je dobrý výraz :D).
    Fb taky bojkotuju. Po displeji mobilu taky nerejdím, už proto, že by to k ničemu nebylo - můj malý otlučený bobeček není dotykový a většinou ho potřebuju jenom k tomu, abych zjistila, kolik času ještě zbývá do konce vyučování... Před rokem jsme koupili novou televizi. Od té doby jsem se na ni dívala čtyřikrát... a nejsem si jistá, že ji dokážu zapnout.
    Hřebeny Krkonoš jsou krásné... a hřebeny Beskyd taky. Nedokázala bych asi existovat někde, kdy bych neměla ty zvlněné kopce za oknem. (poněkud se to bije s představou o studiu v Olomouci.)

    Každopádně děkuji za odezvu, jen mě to utvrdilo v představě, že jsi vážně šíííleně originální.

    OdpovědětVymazat
  2. :) krasne predstaveni Krizo

    na fb malo se divam, jen obcas mi prijde uzitecne. Mozna protoze jsem uzavrena, a na fb jsou informace. Napr. ted jsem v Parizi a vsude je francouzstina, neumim ji, a na fb jsou akce, tak aspon vim kdo co kona.. pak bez fb asi kamaradi z vietnamu bych je nevidala a nevedela o nich nic.. co takhle je lepsi

    televize neni moc k zdravi, kdyz clovek na to zavisly. presto je to rychly zdroj informace, co se na svete deje. nebo clovek muze cist novinky. zalezi jakym zpusobem clovek na to lpi

    telefon moc nemusim. jen je to pro lidi kolem.. kdyz potrebuji neco, tak mohou mi volat a jsem dostupna.. tedko nemam mobil :) ziju v modernim meste a nemam mobil ani cislo. a lidi mi davaji sve cislo :D njn :D

    OdpovědětVymazat