sobota 5. října 2013

Jak se tak plížím mezi řady pracujících...

Vzpomínám na divoký roky na vysoký. Bylo, nebylo, moc nás tu nezbylo. Teď každej ve svým ústavu chytá se za hlavu. Kdo s kým, už je tak nějak daný a kolik piv vypilo se není důležitý. Důstojný a ustaraný,  jednou takhle skončíš i ty...i ty...

2 komentáře:

  1. Jako maturant se snažit nebudu
    uvěřit takové krutosti osudu.

    Stavila jsem se, podobná poutníku, co za světlem vejde.
    Máš mě tu zas, než se rok s rokem sejde.

    S pozdravem Markéta.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, tak mě tu máš zase a představ si, že jsem tě nominovala na Versatile Blogger Award. Takže pokud budeš chtít, můžeš zapojit, a to tady: http://teckyakopecky.blogspot.cz/2013/10/versatile-blogger-award.html#more :)

    OdpovědětVymazat