Čas letí a jeden z posledních letních zážitků je za námi.Vyjely jsme s Ájou na taneční soustředění Reny Milgrom na historický statek Vojnarka. Pomineme-li, že občas bylo něco tak jako, nedostavěné, koupelna byla řešená, řekla bych, nešťastně, smrděly tam slepice a na dvorku byl pes, bylo tam moc krásně, na tom čerstvým vzduchu, na slunci i pod hvězdnou oblohou. Zdravá domácí strava třikrát denně, ještě že jsme trénovaly ve vzdušné stodole :-P Od arabského kroucení jsme šly více do Afriky, což je hezky od podlahy, sa m plé boků. načerpaly jsme širokou a různorodou taneční teorii a dřely jsme až se z nás lilo, některé zvláště s vidinou sobotního vystoupení před celou vesnicí... Divoké rytmy neopouštěly nás ani potom, když se bubnovalo s Hearnem Gadbois, zatímco ostatní makali, ležela jsem ve skriptíčku...i přesto jsem zjistila že nejsem tak hudebně hluchá, jak mi ostatní celý život tvrdili, dokážu udržet i 5/6 takt! Večer jsme chodily s Ájou po procházkách, trhat planá jablka a loupit kukuřici, houpat se na dětském hřišti a v neposlední řadě (my osoby krátkozraké) plížit se polem a volat "čičí" na plastový kelímek. A potom se na dvorku tvořil babský debatní kroužek. Já zavilý jaderňák byl jsem zděšen všemi těmi feng-shui, léčiteli, kartářkami a astrológy, kde ty osoby zjevně utrácely nehorázné prachy. Jednotka odporu musela do akce, bylo třeba ty něžné bytosti naučit trochu juda a kuřákům nabídnout jinou formu orální fixace, a to mrkvičku :-D Nakonec vše dobře dopadlo, vystoupení se podařilo a přese všechny daňky, jeleny a muflony jsme dokodrcaly do Práglu, díky Evě a její dvoudvéřové toyotce obsazené 5 osobami za zvuku Boba Marleyho z posledního hrajícího repráčku...
Žádné komentáře:
Okomentovat