|
Byl pozdní večer, pátý zář, večerní zář, byl na pivo čas...jel jsem vlakem, metrem, lodí a pak tramvají, tupě čumím když se můj a Borisův pohled setkají...potom pravím se slzou v oku, mohl byste se mi usmát do teleskopu...pitomě nevzpomenu popřát vše nejlepší k svátku, on zapomene vystoupit naoplátku...
...pak obšírně rozprávím a chladím se pivem, ztrácím vládu nad objektivem...venku na čerstvém vzduchu nevěřím vlastnímu sluchu a hlavně zraku...Mám ji jako z praku? Neidentifikovatelný objekt létající, roj oranžových světel mrkajících vznáší se nad Vltavou...tak přejem si mít hlavu zdravou...
...Bžochi sedí na patníku, kousek od pomníku. Dělá na mě očka a tajně doufá že mi praskne čočka...zkrátka bylo zas jednou blaze v té matičce Praze...
Žádné komentáře:
Okomentovat