Letem světem

22. srpna 2010 v 4:19 | kriza | 

 

Prázdniny prázdninují, sluníčko svítí a Řádiliště zarůstá plevelem. Pusto, pusto. Známka toho, že letošní prázdniny se skutečně vydařily. Důkaz místo slipů! A tím pádem si to odpouštím, protože je důležitější mít o čem psát, než psát...

Zpravím vás tedy o tom, jak se mám skvěle, můžete mi závidět. Nejdříve jsem byla trochu si vylepšit fyzičku na plaveckém soustředění. Letos svítilo sluníčko, výhra. A dostala jsem pochvalu za motýlka, na což jsem náležitě pyšná, že.

Potom přišla na řadu dovolenka u móře s rodinkou. Plavat v té slané vodě ve vlnách a s rybičkama, je bezva sranda, a hlavně, nikdy nenarazíte na konec bazénu. Taky nějakou tu historickou památku se nám podařilo navštívit, na naší loupeživé výpravě. Dobrodružně jsme podnikly autostop a já si pokecala s řidičem ve francouzštině o superdomech co se napájí elektřinou z tepelných výměníků v mořské vodě, neb se tím živil. Zajímavé. Nejlepšejší však bylo zajisté stravování, kde jsme se vykrmily do obřích rozměrů, samé lahůdky a takový výběr...jehněčí a parmská šunka, ananas, sýry, pečené lilky, dortíčky a saláty, mořské plody - radši mě snad zabijte :-D.

A nakonec skutečně vydařená akce, jejíž jméno však nezmíním, protože pak byste chtěli jet všichni. Jedná se vlastně o tábor pro dospělé. Takže smíte vše, co jste na dětských táborech nesměli, jako např. pít alkohol, jít spát kdy se vám zlíbí, nebo navštěvovat opačné pohlaví na chatkách.

K tomu ovšem zůstávají všeliké hry a bojovky, zdolávané se stejným nadšením jako kdysi. A aby toho chlubení nebylo málo, musím zmínit, že letos náš tým Draků zvítězil v celotáborové hře. Při všech disciplínách jsme se poctivě snažili, sešel se nám opravdu skvělý tým, který vítězil zejména svou morálkou. Lidi, my se uměli tak pochválit! Při konečném pochodu na 60km jsme předehnali všechny týmy, mimojiné jsme zvládli i spaní při chůzi a nakonec jsme silou vůle a telepatie objevili i poklad. Měli jsme děsnou radost, protože myslím, že nikdo z nás ještě nikdy nic nevyhrál. Náš vítězný pokřik ještě dlouho zněl táborem. Ostatně, ze tu cestu už jsme si jej skoro stihli zapamatovat, taková blbůstka, ale dokáže to zdvihnout náladu, když už se vám nohy pletou a oči klíží. A vůbec se prostě sešla skvělá parta, atmosféra a vyčerpávající program...který pokračuje nadále, síť je přetížená všemi těmi akcemi, co jsou v plánu a diáře se plní...

A taková malá osobní poznámka, k tomu všemu, spadl mi z nebe muž, je krásný, chytrý, oblíbený, zabíjí vosy holýma rukama, vaří a domácí práce má rád a o mě se stará. A já už ho nikomu nedám :-)