Doneslo se mi světlíkovou tichou poštou, že ranní káva už je na plotnách, že čaj už se choulí v šálcích a cukr na dně taje. Že vyhnali nás z ráje, do výhně měst. Však s hrnkem v ruce dá se mnohem lépe snést. Jen chyťte se za ucho a ven se nechte vést... Tak brzy každý den vychutnávat hořkost světa a zajídat loupákem, ještě jednou než bude veta, po slunci, po městech a po tom všem...
Žádné komentáře:
Okomentovat