A přivalil se květenec a s ním dlouhoočekávaný Anifest. Zobrala jsem pár dobrovolníků, ó velectěný Bžochi nám půjčil stan a vyrazili jsme. S ležérním zpožděním dvou minut nám ujel vlak, začalo to vesele. O čtyři hodiny později a o tisíc pražců ukodrcanější dorazili jsme do Třeboně zaslíbené. Po první dávce filmů, zmoženi, vydali jsme se do tradičního a tajného remízku přenocovat.
Leč, remízek byl lehce prořezán a pokácen, tedy alespoň to místo kde měla jsem v plánu zastanovat. Naštěstí asi o 5m dál našlo se jiné příhodné místo, jak jsem zjistila jako samo se vyslavší průzkumná jednotka (která následně, urychlena tíhou krosny, vyvrtala kráter v bahenné strouze).
To však nebyla jediná nástraha, kterou nám příroda pro tu noc uchystala....V poklidu zastanováni, zavrtáni hluboko do spacáků, vyprávím o krvelačné srně...když vtom! "Slyšíš, jak šustí listí? Něco k nám jde! Srna!" My městská dítka oči na vrch hlavy, ani nedýcháme...po chvíli je však slyšet trhání stébel, není to srna krvelačná, nýbrž normální a v klidu se pase.
Když konečně jsme se uklidnili po adrenalinovém zážitku, a uložili své hlavy k spánku, tu něco nás poznenáhlu ruší. Zespodu škrabká po karimatce. Ba dokonce to i čas od času kníkne. usoudili jsme že jde asi o nešťastnou myší díru. Ale co se dá dělat, my už se stěhovat nebudeme, jde se spát....
Ráno po vydatné snídani složili jsme stan...a jaké bylo naše překvapení, když pod vrstvou listí objevila se velká rozčilená žába! Raději jsme ji odskákali opodál, aby už nám tu dál nepyskovala a vyrazili jsme na další podívanou.
Co jsme všechno viděli to vám ani povídat nebudu. Koho to zajímá, měl jet s námi ;-) Protože to vážně stálo za to (i když jsme se bály a křičely -já a Lan). Večer jsme si dali ještě jednu rybí ukolébavku a zpátky do lesůůů. Druhá noc byla překvapivě klidná, je tedy záhadou, proč se ráno nikomu nechtělo vstávat a všem nám zase ujel vlak :-D Aspoň nám zbyla chvilka na opalování v zámeckém parku, a tak jsme přijeli domů se zdravou barvou....
Žádné komentáře:
Okomentovat