Začalo to tak...jednoho rána si tak poklidně vstanu, šourám se pomalu ke stolu na snídani...když vtom se na mě vrhne matka: "Panebože! Co se ti stalo? Co to máš s očima?!!!!!!"
Doplížím se k zrcadlu, chvíli vejrám, hm, vypadám děsně, asi jako každý ráno. "Takhle vypadám normálně, mami." Pomalu do sebe soukám rohlík, zatímco na mě matka se sestrou zkoumavě čučí.
...
Večer se přivleču domů, věsím kabát do skříně, a ejhle, zas je tu matka a vítězoslavně ječí: "Cha, máš tam ty oči pořád!!!" ...Večeře...matka se sestrou se koncentrují..."Hm, má tam ty oči..."
...
Ráno...Sestra: "Tyjo, ale ty voči máš ale děsný." Matka: "Zajdi si s tím k doktorovi, to není normální!!!"...čučí.
...
"Ahoj, šikmovočko!"...O.K. oči mám z nějakýho nepochopitelnýho důvodu opuchlý jako eskymák, co se dá dělat, ale to tu nikdo nemá žádný jiný téma k hovoru? Asi po týdnu hypnotizovaného civění nabývám dojmu, že asi opravdu brzy umřu a odebírám se k doktoru s očima jako melouny, uzlinami jako švestky a bolehlavem. Mám antibiotika a zyrtec.
...
Po dvou dnech mě opravdu děsně bolí hlava, moje oči hrozí explodovat při setkání se sebemenším množstvím fotonů, mám pocit, že moje hlava je moc vysoko a mám 38,3°C...matka dospívá k názoru, že mám určitě nádor na mozku, takže upaluju pro krevní testy....
...
Momentálně jsem úplně zdravá, jen někdy v nedávné minulosti jsem zjevně přechodila mononukleózu a moje jatýrka teď maj testy maličko mimo limit, ale oukej...tak teď čekám, kdy moje oči, opuchlý zjevně z plezíru, zase splasknou a lidi na mě přestanou divně čučet!!!!!
Doplížím se k zrcadlu, chvíli vejrám, hm, vypadám děsně, asi jako každý ráno. "Takhle vypadám normálně, mami." Pomalu do sebe soukám rohlík, zatímco na mě matka se sestrou zkoumavě čučí.
...
Večer se přivleču domů, věsím kabát do skříně, a ejhle, zas je tu matka a vítězoslavně ječí: "Cha, máš tam ty oči pořád!!!" ...Večeře...matka se sestrou se koncentrují..."Hm, má tam ty oči..."
...
Ráno...Sestra: "Tyjo, ale ty voči máš ale děsný." Matka: "Zajdi si s tím k doktorovi, to není normální!!!"...čučí.
...
"Ahoj, šikmovočko!"...O.K. oči mám z nějakýho nepochopitelnýho důvodu opuchlý jako eskymák, co se dá dělat, ale to tu nikdo nemá žádný jiný téma k hovoru? Asi po týdnu hypnotizovaného civění nabývám dojmu, že asi opravdu brzy umřu a odebírám se k doktoru s očima jako melouny, uzlinami jako švestky a bolehlavem. Mám antibiotika a zyrtec.
...
Po dvou dnech mě opravdu děsně bolí hlava, moje oči hrozí explodovat při setkání se sebemenším množstvím fotonů, mám pocit, že moje hlava je moc vysoko a mám 38,3°C...matka dospívá k názoru, že mám určitě nádor na mozku, takže upaluju pro krevní testy....
...
Momentálně jsem úplně zdravá, jen někdy v nedávné minulosti jsem zjevně přechodila mononukleózu a moje jatýrka teď maj testy maličko mimo limit, ale oukej...tak teď čekám, kdy moje oči, opuchlý zjevně z plezíru, zase splasknou a lidi na mě přestanou divně čučet!!!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat