Go Johny go go, jak i mý dny jdou za sebou. Balím vesmír do ruliček, natruc všem teoriím. Osahaný vzpomínky z roku 54 a ještě dřív, vybledlý podpisy, věnování,
dopisy, obrázky a dávný dary, knoflíky a čáry. Nezbyde po nás co stopa v písku po těle zmijím. A i tu jednou vítr rozfouká. Kdo pak bude si pamatovat noty starejch písniček?
Osud tančí po našich kruzích, trhá črty a krade papírky. Vzpomínky dá si do sbírky a uskladní do Ztrát a nálezů. Není toho moc, co po nás zbyde - a z toho, co by za to stálo, je fakt málo. Snad malá piksla harampádí a když máš štěstí, podpis v nukleový kyselině nese dál tvý mládí...
Žádné komentáře:
Okomentovat