Někteří spolužáci mají na škole nabídku kulturních akcí za lidové ceny, tak se mi poštěstilo v jednom víkendu navštívit Rudolfinum i Státní operu. Jako správný barbar jsem napjatě očekávala, ve kterých mezerách se na koncertě bude tleskat a ve kterých ne, určitě je v tom nějaký systém. Vysledovala jsem, že v Rudolfinu je člověk, který ten systém zná. Čas od času se objevil a v té správné mezeře začal horlivě tleskat, když začali i ostatní vždy vstal a odplížil se kamsi pryč. Myslíte, že je možné, že Rudolfinum má osobu zaměstnanou jako "tleskače"?
Státní opera mě příjemně překvapila, sice byl malý problém se k ní dostat díky Svobodné Evropě obšancované ostřelovači, ale nakonec se cestička našla. Vypadá přesně tak, jak jsem si představovala Pratchettovu Maškarádu, líbila se mi dokonce víc než Národní divadlo, hlavně ty štuky na stropě. Díky speciální akci jsme se dostali i do zákulisí, kde byli baleťáci v těch jejich obtažených legínkách a koukali na nás, jako co jsme za lepru, žůžo. Abych nezapomněla, byli jsme na Labutím jezeře, nejvíc se mi líbily kulisy a nasvícení, které působily jako sen. Jen hlavní labuť, dokonce dovezená z ciziny, děsila svýma vyhublýma končetinama, ta musela vážit tak 30 kilo i s postelí!!! A když baletili s princem, tak to vypadalo, že ji princ spíš otravuje, než že by ho měla ráda. Vždycky přiběhl a udělal "toč se a vrč můj kolovrátku" a ona se točila a tvářila se jako "už zase?"...no ale co já do toho budu mluvit, když si nedám ani nohu za hlavu.......
Státní opera mě příjemně překvapila, sice byl malý problém se k ní dostat díky Svobodné Evropě obšancované ostřelovači, ale nakonec se cestička našla. Vypadá přesně tak, jak jsem si představovala Pratchettovu Maškarádu, líbila se mi dokonce víc než Národní divadlo, hlavně ty štuky na stropě. Díky speciální akci jsme se dostali i do zákulisí, kde byli baleťáci v těch jejich obtažených legínkách a koukali na nás, jako co jsme za lepru, žůžo. Abych nezapomněla, byli jsme na Labutím jezeře, nejvíc se mi líbily kulisy a nasvícení, které působily jako sen. Jen hlavní labuť, dokonce dovezená z ciziny, děsila svýma vyhublýma končetinama, ta musela vážit tak 30 kilo i s postelí!!! A když baletili s princem, tak to vypadalo, že ji princ spíš otravuje, než že by ho měla ráda. Vždycky přiběhl a udělal "toč se a vrč můj kolovrátku" a ona se točila a tvářila se jako "už zase?"...no ale co já do toho budu mluvit, když si nedám ani nohu za hlavu.......
Žádné komentáře:
Okomentovat