sobota 11. ledna 2014

Deník cvičence - solná jeskyně Krystalka

Jak se dalo očekávat, správný lenoch jako já, začíná zvolna, tedy odpočinkem. Jako první jsem navštívila solnou jeskyni Krystalku. Díky tomu, že je začátek roku, nebylo ani třeba se objednávat, později bude ale určitě lepší předem zavolat.
V solné jeskyni jsem nikdy nebyla, tak jsem si radši nastudovala instrukce a dostavila se včas, s bílými ponožkami v záloze.
Slečna recepční mě mile uvítala a nasměrovala mě do jeskyně, řekla mi, jakou mi pustí hudbu a kde jsou deky k přikrytí, neboť v jeskyni se udržuje teplota okolo 20°C.
Jeskyně je místnost obložená kamennými bloky, na stropě jsou umělé krápníky a zem je pokrytá hrubozrnou solí. Je možné se v soli brouzdat jako po pláži, nebo si sednout na jedno z lehátek a vychutnávat slaný vzduch, který je ještě zvlhčován dvěma umělými slanými vodopády umístěnými na stěnách.
Nejdříve jsem samozřejmě podnikla okružní výzkumnou jízdu (měla jsem štěstí, že jsem byla v jeskyni sama), pobrodila jsem se v soli a prozkoumala krystaly rostoucí na okraji vodopádků. Jeskyně není nijak obří, takže potom už nezbylo, než se pohodlně ukotvit do lehátka.
Ukotvit proto, že lehátko má pružinový mechanismus a kdo svou váhu nerozloží rozvážně, ten plíživě přejde z polohy ležmo do sedu. To se mi naštěstí už na druhý pokus podařilo, a potom jsem za zpěvu lučních ptáků usnula jako dudek. Ani deky jsem nevyužila, upřímně, bylo tam tepleji, než máme doma, tak jakýpak přikrývání. Doufám, že jsem moc nechrápala. Ale užila jsem si to náramně, to zase jo.


Výsledné hodnocení:

web: + dostatek informací
         - malé písmo
         - nelze rezervovat elektronicky

zážitek: +milá  a ochotná obsluha
              + vizuelně čistý prostor
              + hudba není příliš hlasitá
              - zlobivé lehátko
              - vzduch voní trochu jako moje staré lyžáky

vliv na tělo: +úžasné uvolnění

             

Žádné komentáře:

Okomentovat